Ketóza zrychleně spaluje tuky

Co je to ketóza? To je reakce organismu na velice nízký přísun sacharidů. Aby tělo udrželo stabilní hladinu cukru v krvi i při velmi nízkých množstvích sacharidů v potravě, začne v játrech z mastných kyselin vyrábět jako náhradu cukrů takzvané ketony. Jinými slovy, zatím co nadbytek cukrů (sacharidů) vede k ukládání tuku v těle tedy až i k obezitě a mnoha civilizačním onemocněním, jeho nedostatek vlastně nemůže nastat, dokud má tělo dostatečný přísun tuků.

Je to genetická výhoda, která umožňuje přežít nehostinná období v přírodě. Zatím co se nemusí v některých obdobích nebo v některých místech objevovat hojná vegetace, zvířata s určitou zásobou tuku bývají téměř všude. To že se u člověka tato schopnost vyvinula, mu (jako živočišnému druhu) umožnilo přežít například dobu ledovou. Někteří odborníci se domnívají, že během lidské evoluce byly ketony hlavním zdrojem energie. Dokud to konvenční dietologie nezměnila (museli jsme si šťouchnout).

Na tomto základě stojí mnoho tzv. Low Carbs diet, například Atkinsova dieta. Kdy za účelem efektivního spálení tukových zásob v těle bylo doporučeno přijímat v jídelníčku přibližně 20g sacharidů za den. Podle Atkinsovy diety jste takhle mohli existovat i několik měsíců v kuse. Samozřejmě jen za předpokladu, že máte dostatečný přísun kvalitních tuků.

(Robert Atkins byl kardiologem a odborníkem přes výživu v USA. Byl autorem kolem 35 knih a i přes to, že v 90. letech 20. století panovala zběsilá propaganda konvenčních nízkotučných diet, jeho dietní doporučení ovlivnila nemalou část lidí ne jen v USA ale po celém světě. Ironií osudu tohoto člověka bylo, že 17. dubna 2010 zemřel ve svých nedožitých 73 letech s tělesnou váhou 116Kg při výšce 182cm. Za tuto jeho váhu může údajně nemocniční strava. Atkins utrpěl úraz hlavy po tom, co se smekl po ledu, a při následné hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení během 9 dní přibral téměř 30kg. Některé prameny uvádějí, že zemřel právě na kombinaci následků úrazu a získané obezity.)

Do nepřetržitého stavu ketózy se organismus dostává při spotřebě pod 50g sacharidů za den. Mnoho konvenčních doporučení uvádí ketózu jako nebezpečnou. Do dnes však existují národy, které jsou díky podmínkám, ve kterých žijí, odkázané především na živočišné zdroje potravy, na zdroje energie z tuků a cukry nepřijímají ze své stravy téměř vůbec. Civilizačními chorobami běžně netrpí a jediné, co jim je opravdu nebezpečné, je konvenční způsob života ostatních lidí.

Některé prameny uvádějí výživu v rozmezí ketózy za jednostrannou a chudou na vegetaci. Maso nebo vajíčka ovšem sacharidy neobsahují (výjimkou jsou některé vnitřnosti) a rozsah ketózy pořád ještě umožňuje sníst například až 2kg hlávkového salátu nebo 1,6kg brokolice. Dát si k obědu míchaný salát nebo k masu zeleninovou přílohu se tedy nevylučuje. Většina druhů ovoce především ve větším množství však odpadá.

Další takovou zajímavou polopravdu uvedli na denní světlo v roce 2008 vědečtí pracovníci na jedné americké universitě, kteří zkoumali vliv nízkosacharidové diety na paměť. Uvedli, že z jejich 3 týdenní studie vychází, že je nedostatek cukru špatný pro mozek a narušuje paměť a učení. Otázkou však je, jestli byl výsledek této studie záměr nebo omyl z důvodů jejich nevědomostí. Ono totiž tělo, které doposud existovalo téměř výhradně jen z cukrů, se musí nejdřív na příjem tuků a výrobu ketonů adaptovat. Této fázi se odborně říká keto-adaptace. Vědci zmíněný výzkum samozřejmě ukončili ještě před tím, než se pozorované osoby s denním příjmem přibližně 16g sacharidů stačily adaptovat. (hned vysvětlíme)

Sacharidy neboli cukry jsou totiž, jak už jsme uvedli v jiném článku, návykovou látkou a v těle fungují úplně stejně jako droga. Pokud si chcete na tuto „drogu“ odvyknout, čeká vás průměrně tři týdny dlouhý absťák. Je absolutně normální, že v tomto období dochází ke snížení jak fyzického tak intelektového výkonu a jako další abstinenční příznaky může docházet i ke změnám nálad, podrážděnosti a k úplně přemrštěné chuti na cokoliv sladkého. Pokud se ale toto období překoná, přichází zasloužená odměna. Mozek včetně těla začne pracovat lépe než kdy předtím a po několika týdenním absťáku se organismus dostává do zcela nových rozměrů intelektového i fyzického výkonu. Tento fakt byl popsán už v roce 1880 Frederickem Schwatkou na jedné expedici u Inuitů. Také je zajímavé podotknout, že pokud má mozek na výběr mezi ketony nebo glukózou, volí rozhodně jako zdroj energie pro svoje funkce právě ketony.

Někteří odborníci dokáží pomocí nízkosacharidové diety s vysokým přísunem zdravých tuků a solidním přísunem bílkovin terapeutovat i tak závažná onemocnění, jako je například epilepsie nebo různé mentální poruchy včetně roztroušené sklerózy.

Zdravé a cukry nezatížené tělo dokáže pružně zahájit ketózu vždy, když je potřeba. Na tomto základě funguje mnoho Paleo doporučení, kde je doporučovaná spotřeba sacharidů v rozmezí 50 – 80g/den. V tomto rozmezí příjmu cukrů se nenacházíte v ketóze neustále, ale výroba ketonů je zahájena vždy když jsou třeba.

Do stavu ve kterém je potřeba výroba ketonů se můžete dostat i pokud občas držíte půst.

Při stravě plné ovoce a zeleniny, ke které tíhne doporučení na těchto stránkách, dostáváte do těla při udržovacím režimu 100 – 150g sacharidů za den. To je až o 100g víc než při ketogenní dietě, přitom nadále zůstáváte v rozmezí, u kterého nedochází k nadměrnému dráždění inzulínu a následné inzulínové rezistenci, nehrozí vznik systémových zánětů a většinu potřebné energie získává tělo z tuků.

Ale i tak by vás nemělo zaskočit, jestli budete mít nějaké abstinenční příznaky při přechodu z konvenční vysokosacharidové diety na některé z paleo doporučeních.

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *